My name is Kateryna Yegorenkova, and I am from Kharkiv, Ukraine. I was born in 1976 in Russia, in the former USSR, and my roots are both Russian and Ukrainian. In 1986, my family moved to Kharkiv. After the collapse of the USSR and the independence of Ukraine in 1991, I got Ukrainian citizenship. Since then, I have identified myself as a citizen of Ukraine, this is my homeland.
In my TV studio, last live air before the war, February 23.
Es ist halb sechs Uhr früh und ich stehe auf, nach kurzem, unruhigem Schlaf. Gestern Abend hatte ich Kopfschmerzen und meine Arbeit als freiwillige Flüchtlingshelferin schien bedroht. Heute Morgen geht es mir besser. Von sieben Uhr morgens bis sieben Uhr abends werde ich im Einsatz sein. Ich bin aufgeregt. Schaffe ich es rechtzeitig zum Eingang Nummer 10?
Am 24. Februar 2022 bin ich in Luxemburg und mit einer Freundin zu einer Iran-Ausstellung verabredet. Am Nachmittag erwartet mich ein beruflicher Termin, doch alles in allem soll es ein ruhiger Tag werden.
Blick vom Pechersk-Kloster in Kiew, August 2021 Continue reading
Jednání na Soudním dvoře EU v Lucemburku
Před několika dny napsal na svém twitterovém účtu český ministr vnitra, že jednání s jeho francouzským protějškem „probíhalo s tlumočníky, small talk v angličtině“. Skoro to znělo, jako by se omlouval nebo ospravedlňoval. Byla to zřejmě reakce na nedávnou kauzu o nedostatečné znalosti cizích jazyků u ministrů nové vlády.
Online kurzy mají své výhody: Můžete se zapojit odkudkoli. Minulý týden se moje lucemburské lekce polštiny konaly v Jizerských horách, kam jsme s manželem na pár dní vyrazili.
Continue reading
Photo: MTVA
Après le travail, je fais parfois les courses à Auchan, l‘hypermarché du centre commercial à Kirchberg, le quartier européen de Luxembourg. Ce quartier est un ensemble d’immeubles de bureaux dont les façades en verre reflètent le soleil du soir. Les voitures se pressent sur les routes à plusieurs voies. A l’arrêt de tram devant le centre commercial, les gens qui ont fait leurs courses sans voiture attendent, chargés de sacs de provisions.
Miasto wolności i odwagi, pisze o Gdańsku turystyczny portal. Po Bieszczadach moje polskie drogi prowadzą na północ, nad Bałtyk.
V den, kdy koncem dubna 1986 dorazil radioaktivní mrak do Rakouska, byla jsem na výletě na kole. Bez ochrany proti dešti, jako skoro vždy. Vydatně pršelo a já byla celá mokrá. Tato okolnost by nestála za zmínku, kdyby se možná nestalo něco, co trvale poškodilo mou štítnou žlázu. Mám chronický zánět, tzv. Hašimotův syndrom, autoimunitní onemocnění, při kterém štítná žláza ničí sama sebe. Při správně dávkované hormonální substituci se s tím dá dobře žít, ale vyléčit to nelze. Nemoc vypukla nějaký čas po černobylské havárii. Snad si řeknete, že je to všechno jen v mé hlavě a že tady neexistuje žádná souvislost. Možná máte pravdu, možná ale také ne. Asi to nikdy nebudeme vědět jistě.
I met Masomah Regl in 2016. I was in Graz, the city of my studies, to give a talk to fellow interpreters about my work at the EU Court of Justice. We met in a restaurant and Masomah was sitting next to me, listening attentively. On my way out I noticed that she had only one leg. Since then, we have been in contact. When the Taliban invaded Kabul a few days ago, I read her call for help. This is her story.
Gern werde ich von westeuropäischen Kollegen gefragt, warum ich immer wieder in den Osten reise. Es gibt viele Gründe dafür und einer davon ist, dass ich den sogenannten Osten mittlerweile interessanter als den Westen finde.
